Hromnice, které každým rokem připadají na 2. února, jsou označovány jako první svátek jara. K tomuto dni se v tuzemsku váže spousta tradic a zvyků. Prozradíme vám, co na Hromnice dělat, a co naopak nedělat. Také se podíváme na to, jak Hromnice vůbec vznikly.
Hromnice mají původ v předkřesťanských dobách
Původ Hromnic spadá do předkřesťanských dob. Hromnice 2. února mají totiž souvislost se slovanským bohem hromů a blesků Perunem. Tento bůh se 2. února probouzel ze zimního spánku a dával o sobě vědět hlasitým hřměním.
Podle starých Slovanů svatý Perun svými hromy a blesky zaháněl zimu a zlé duchy a vítal zase jaro a přírodu. Právě proto o Hromnicích 2. února říkáme, že jsou prvními svátky jara.
Jaký je význam Hromnic v dnešní době?
I v současné době jsou Hromnice v Česku významným dnech v kalendáři. Hromnice 2. února stále představují svátek na pomezí zimy a jara. Zvlášť pro křesťany jsou Hromnice dnem, kdy se loučí s vánočním časem a zároveň začínají vyhlížet jaro. Právě proto někteří lidé na Hromnice 2. února každým rokem uklízí doma betlém a také odstrojují vánoční stromeček.
Tradice uklízení vánočního stromečku na Hromnice má opět kořeny v předkřesťanských dobách. Staří Slované měli totiž doma až do svátku svatého Peruna 2. února stromeček, který je chránil před zlými duchy. Následně 2. února nastoupil Perun, který svými hromy a blesky zlé duchy zahnal.
Na Hromnice se zapalují svíčky hromničky
Hromnice jsou čtyřicátým dnem, který následuje po Vánocích. Na Hromnice 2. února věřící lidé zapalují svíčky hromničky, kterým nechali nejprve žehnat v kostele. Naši předkové věřili tomu, že jejich domovy hromničky zapálené 2. února ochrání před požáry, bouřkami, ale také nemocemi.
Někteří lidé v minulosti dávali hromničku do postele k umírajícímu nebo do rakve mrtvému. Předkové měli za to, že je hromnička snadněji převede na druhý břeh.
Nejznámější pranostika: Na Hromnice o hodinu více
S Hromnicemi 2. února souvisí spousta lidových pranostik. Nejznámější je “Na Hromnice o hodinu více”. Co tato pranostika znamená? V této lidové pranostice se odráží sledování našich předků. Všimli si totiž toho, že se dny mírně prodlužují a noci zkracují, a tak si můžeme na Hromnice užívat o jednu hodinu více denního světla než během zimního slunovratu 22. ledna.
Hromnice a další pranostiky
Ke svátku Hromnic se vztahuje i spousta dalších lidových pranostik. Tyto pranostiky mají obecnou platnost i v současné době. O které z nich například jde? “Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.”, “O Hromnicích jasný den, připrav kožich ještě ven.”, “Na Hromnice jasná noc, bude mrazů ještě moc.” nebo “Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.”.
Co dělat a nedělat na Hromnice
Chtěli byste vědět, co dělat na Hromnice, a jakým činnostem se raději vyhnout? Držte se tradic našich předků. Ti na Hromnice 2. února nešili, protože kovová jehla by mohla přitáhnout blesk. Naši předkové dále na Hromnice nemluvili sprostě, netancovali ani si příliš nedělali legraci a nesmáli se. Toto počínání by totiž mohlo dle lidové pověry přitáhnout neštěstí.
A co naopak na Hromnice dělat? Pokud máte od Vánoc doma betlém, ukliďte jej. Jestliže jste doma nechali po Štědrém večeru vánoční stromeček, odstrojte jej a také jej ukliďte. U příležitosti Hromnic si doma dále zapalte svíčky hromničky - může to být však také klasická svíčka, lucerna nebo třeba oheň v krbu.
