Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům v roce. Prozradíme vám, jak se počítají Velikonoce, kdy jsou velikonoční prázdniny a jaká je otevírací doba na Velikonoce. Také se zaměříme na zvyky a tradice během pašijového týdne i během hlavních dnů Velikonoc.
Velikonoce mají pohyblivé datum: Jak se počítají?
Velikonoce mají pohyblivé datum. Znamená to tedy, že se každým rokem slaví v jiném termínu. Jak se tedy počítají Velikonoce? Jejich pohyblivé datum je odvozeno vždy od prvního úplňku po jarní rovnodennosti.
Datum Velikonoc tedy přesně spočítáte s pomocí klasického kalendáře. Velikonoce připadají vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, který nastává po 21. březnu. Pokud je však měsíc v úplňku v neděli, Velikonoce začínají až následující neděli. Mluvíme přitom o Velikonoční neděli neboli Boží hodu velikonočním, která může dle pravidel výpočtu Velikonoc připadnout na období mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Pašijový týden neboli Svatý týden před Velikonocemi
Poslední týden před Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním označujeme jako pašijový týden. Jeho název pochází z latinského slova “passio”, což v českém překladu znamená utrpení. Pašijový týden je pro věřící upomínkou na poslední dny Kristovy pozemské cesty.
Jak se jmenují jednotlivé dny pašijového týdne? Do pašijového týdne se řadí Květná neděle, Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. K jednotlivým dnům pašijového týdne se váže spousta zvyků a tradic. O které se konkrétně jedná?
Květná neděle
Květnou nedělí začíná Svatý týden před Velikonocemi. V tento den si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a začátek jeho utrpení. Na Květnou neděli se v kostelích světí kočičky. Naši předkové rovněž vymetali své domovy zelenými ratolestmi, aby vyhnali veškeré neřesti a nemravnosti.
Modré pondělí
Modré pondělí je druhým dnem pašijového týdne. Jeho název pochází z německého “blau”, což znamená “modrý”, ale i “opilý” nebo “neschopný práce”. V tento den se interiéry kostelů zdobí fialovým či modrým suknem, které zde zůstává až do Bílé soboty, jež je koncem postní doby. Dle lidové tradice byste se v tento den měli vyhýbat výkonu svého zaměstnání, naopak je příhodné pustit se s vervou do jarního úklidu domácnosti.
Šedivé úterý
Šedivé úterý představuje třetí den pašijového týdne. Šedivé se mu říká proto, že naši předkové v tento den ze svých domovů vymetali prach, pavučiny a další nečistoty. Kromě špíny se však ve svých příbytcích zbavovali i nečistých sil. Šedivé úterý by se mělo i v dnešní době nést v duchu jarního úklidu.
Tomuto dni se říká také Tlusté úterý. A to proto, že jde o poslední den před Velikonocemi, kdy se dle tradice můžete pořádně najíst. Následující dny před Velikonocemi byste už měli držet přísný půst.
Škaredá středa
Škaredá, Sazometná či Černá středa je čtvrtým dnem pašijového týdne, který připomíná Jidášovu zradu. Dle tradice byste se v tento den neměli škaredit či mračit na druhé, jinak vám po celý další rok zůstane zakaboněná tvář. Na Škaredou středu pokračujte v jarním úklidu a připravte si k obědu či k večeru škaredé jídlo - nejlépe tradiční trhance. Na Škaredou středu se tradičně pečou také jidáše, které svým tvarem připomínají smyčku, na které se oběsil Jidáš. Na tomto sladkém kynutém pečivu byste si měli pochutnat až na Zelený čtvrtek ráno.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je dnem odpuštění. K snídani si proto dejte jidáše připravené na Škaredou středu, dle tradice si tím do dalšího roku zajistíte pevné zdraví a vyhnete se zdravotním problémům. Na Zelený čtvrtek si také dejte něco zeleného - a to například špenát nebo zelené pivo. Jaké další tradice se vážou k Zelenému čtvrtku? Rozhodně se v tento den s nikým nehádejte ani nikomu nic nepůjčujte.
Tento den je významný i v křesťanské tradici - křesťané si připomínají poslední večeři Páně. Večer na Zelený čtvrtek pak zvony odlétají do Říma a jejich zvuk je až do Bílé soboty nahrazen řehtačkami.
Velký pátek
Velký pátek představuje den ukřižování Ježíše Krista. V tento den je proto zakázáno dělat cokoliv s hlínou, proto zapomeňte na jakoukoliv práci na zahradě. Podle pověry byste neměli rovněž na Velký pátek prát, protože byste jinak své oblečení máčeli v Kristově krvi. Jelikož je Velký pátek postním dnem, připravte si k obědu a k večeři bezmasé jídlo. Podle lidové pověry byste rovněž neměli péct, jinak byste tím do svého domu přinesli neštěstí.
Bílá sobota
Bílá sobota je posledním dnem pašijového týdne, v tento den se navíc zvony vracejí zpátky z Říma. Křesťané na Bílou sobotu oplakávají Ježíše, který leží v hrobě - proto se na Bílou sobotu neslaví mše. Dle tradice na Bílou sobotu upečte velikonočního beránka nebo mazanec z kynutého těsta, na kterých si následně pochutnáte na Velikonoční neděli neboli na Boží hod velikonoční.
Velikonoce: Boží hod velikonoční a Červené pondělí
Boží hod velikonoční neboli Velikonoční neděle patří k nejvýznamnějším dnům Velikonoc. Během noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli totiž Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Velikonoční neděle se proto nese ve znamení radosti a představuje vrchol křesťanského mystéria.
K Velikonoční neděli neboli Božímu hodu velikonočnímu patří ranní velikonoční mše, kde se tradičně světí mazanec upečený na Bílou sobotu. Velikonoční nedělí končí předvelikonoční postní období, tento den se proto nese v duchu hodování, které je spojené s masitými pokrmy i slavnostním sladkým pečivem. K tradicím na Boží hod velikonoční patří také pletení pomlázky a barvení velikonočních vajíček.
Velikonoční pondělí neboli Červené pondělí je následně dnem koledování. Chlapci tradičně chodí za děvčaty s pomlázkou. Každá žena a dívka, která bude na Velikonoční pondělí vyšlehána, má být po celý následující rok zdravá a plodná. Jako poděkování za vyšlehání chlapci a muži dostanou nabarvené velikonoční vajíčko, sladkost nebo i něco ostřejšího.
Velikonoční prázdniny
V souvislosti s Velikonocemi mají děti a studenti v českých školách velikonoční prázdniny. Ty standardně začínají na Zelený čtvrtek a končí na Velikonoční pondělí. Děti z mateřských, základních a středních škol si tak každým rokem užijí celkem pět dní volna.
Otevírací doba obchodů o Velikonocích
Velký pátek a Velikonoční pondělí jsou v Česku státními svátky. Otevírací doba obchodů o Velikonocích se ale v tyto dny výrazně liší. Jelikož Zákon o prodejní době v maloobchodě z roku 2016 zavedl u některých státních svátků povinnost pro obchody s plochou větší než 200 metrů čtvereční mít zavřeno, jak je to tedy v případě Velkého pátku a Velikonočního pondělí?
Na Velký pátek mohou mít obchody otevřeno podle své běžné otevírací doby. Naopak na Velikonoční pondělí musí mít obchody s prodejní plochu nad 200 metrů čtvereční zavřeno. Zákaz prodeje na Velikonoční pondělí však neplatí pro obchody, které mají prodejní plochu menší než 200 metrů čtverečních. Na Velikonoční pondělí si dále můžete nakoupit také na benzinových pumpách, v lékárnách, letištních obchodech, nemocničních obchodech nebo na nádražích.
